Jakožto takový blázen do dopravních prostředků jsem objevil zepár stránek o tom, co v Plzni jezdilo a jezdí v rámci MHD za prostředky, každý lístek tohoto našeho trojlístku má svou samostatnou adresu. (Jediná zatracená Praha má čtyřlístek, takže plzeňské metro zde nehledejte)
Plzeňské tramvaje
Pro ty, kdož chtějí vědět, co nám tu jezdilo a jezdí po kolejích
Plzeňské trolejbusy
I trambus si své místo na netě zaslouží
Plzeňské autobusy
Kde není elektrika, je diesel, a tedy autobus.
Mně sice nudno není, ale kapelu bych založil. Nebo by to ani nemusela být kapela, mohlo by to prostě být jenom nějaké pakulturní nebo subkulturní nezávislé sdružení. Ten koncept se mi ale začíná líbit…
Dlouho již tomu jest, co naposled přibyl nějaký ne zrovna čtivý a čitelný výplod na této adrese, a tak jako oholený fénix vstanu z popela (pokud jej mezitím někdo nevysypal) a opět spolknu něco slovního gutalaxu, ať to pak někdo může analyzovat.
Je to psychedelie, je to kakofonie, je to o nešťastné lásce k jedné cukrářce:
Experimentální plod, ale myšlenka v tom zakódována je, kdo ji odhalí? Možná by to mohl být i text songový, jen bych docela chtěl slyšet tu můziku.
Takové asociace, pokus o báseň pásmovitého typu.
Před pár dny jsem se šel projít a zažil jsem úžasný pocit.
Zasedni, člověče ke klávesnici, pusť si tu správnou muziku a začni improvizovat, co z toho vyleze zatím nikdo netuší…
Come on now
I hear you’re feeling down
I Can ease your pain
and get you on your feet again…
Taková absurdita, která mě napadla včera v menze, když jsem do sebe tlačil oběd, do kterýho se mi moc nechtělo. Seděl jsem tam u stolu sám a nějak to vyplulo, prostě monolog chlápka, co hraje šachy sám se sebou.
Další astrální pouť, trošku staršího data, zase zcela nelogická, jak už sny bývají…
